Městys Zlonice slavil v roce 2018 700. výročí od prvního doloženého písemného spisu o „vsi Zlonice s kostelem a tvrzí“ z roku 1318. Je nutné zmínit, že celá oblast Zlonicka byla ale osídlena už v době předhistorické. Osud osady určovala obchodní stezka, která tudy procházela. K roku 1343 byla obec královským zbožím. Jinak ovšem mnoho zpráv o středověkých dějinách nemáme. Vedle kostela Panny Marie stála na vyvýšenině nad obcí tvrz snad v místech dnešního zámku, kde sídlila místní vrchnost. První zmínka o tvrzi ale pochází až z roku 1576. V průběhu dějin vlastnili Zlonice Albrecht Šlik z Holíče, Ondřej Tatek z Kuřího, jeho dcera Anna z Kuřího provdaná Valkounová z Adlaru a na krátké období byli vlastníky také Libštejnové z Kolovrat. Ovšem na kulturním i hospodářském rozvoji této zemědělské obce měly největší podíl ze všech majitelů, kteří Zlonice vlastnili, dva významné rody: Valkounové z Adlaru (1544 -1707) a Kinští z Vchynic a Tetova.
Zástupce prvního jmenovaného rodu - Bohuchval Valkoun z Adlaru nechal přestavět tvrz Štáf počátkem 17. století na renesanční zámek . Obnovil faru a školu, postavil špitál pro chudé. Díky poslednímu členu rodu byla ves Zlonice roku 1705 císařem Josefem I. povýšena na městečko se všemi příslušnými právy. Bohužel poslední Valkoun panství zadlužil, prodal Libštejnům z Kolovrat a od nich roku 1721 kupují zlonické panství Kinští z Vchynic a Tetova. Rod Kinských je starý český šlechtický rod, který se výrazně zapsal do dějin celého českého národa. Generace příslušníků rodu se díky svým zásluhám, zdatnosti v hospodaření a službám Českému království postupně domohly vzestupu. Z vladyků se stali rytíři a z nich hrabata a dokonce knížata. Příslušníci rodu se do našich dějin zapsali zvláště jako mecenáši věd, umění i důležitých národních institucí. Bez jejich podpory by byl vznik moderního českého národa mnohem obtížnější. Nás samozřejmě zajímá, jak velice významně ovlivnili i historii našeho městyse. Období, ve kterém vlastnili Zlonice Kinští, přineslo hospodářský a kulturní rozkvět: založili několik továren, pivovar, cukrovar. Největší rozmach života Zlonic nastává za Filipa Kinského. V letech 1727 – 1744 nechal přebudovat chrám Nanebevzetí Panny Marie, roku 1745 financoval stavbu nového špitálu pro chudé a podle plánů K.I.Dientzehofera byla na jeho popud v letech 1750 až 1753 postavena fara. Kinští drželi Zlonice až do roku 1945.
Zlonice jsou spádovou obcí pro Břešťany, Tmáň, Lisovice a Vyšínek. Proto i něco málo z historie těchto obcí.
Písemně jsou Břešťany doloženy k roku 1282 jako zboží vyšehradské kapituly, ale v 15. století církev o zdejší zboží přišla. Část obce nejspíš sdílela osudy se Zlonicemi . Na počátku 15. a 16. století byly majetkem, stejně jako zlonické panství, rodu Valkounů z Adlaru, pak Libštejnů z Kolovrat a od roku 1721 Kinských. V roce 1976 se Břešťany sloučily se Zlonicemi.
První písemná zmínka o obci Tmáň je ze 14. století. (1382). Roku 1406 je uváděna v Urbáři obecní lázeň – tehdy měla náves tvar okrouhlice. V tomto roce patřila ves Břevnovskému klášteru, ale v husitských válkách o ni přišel. Na počátku 16. století je Tmáň jmenována při smečenském panství, roku 1536 připadla k okořskému panství. Na konci 16. století byla rozdělena na dvě části. Po konfiskaci majetku během 17. století byla prodána Bohuchvalu Valkounovi z Adlaru. V roce 1976 byla obec Tmáň sloučena se Zlonicemi.
V katastru obce Lisovice bylo objeveno několik lokalit, které dokládají osídlení od doby bronzové až do časného středověku. Osídlení sahalo až do mladší doby kamenné. bylo zjištěno osídlení z mladší a pozdní doby bronzové , z doby laténské, ze starší doby římské a z doby slovanské . První dochované doklady dokazují existenci obce na počátku 14. stol., kdy se uvádí Dětřich (Dytrich) z Lisovic a další zmínka o Lisovicích je z roku 1380. Pak si osadu nebo její části předávali různí majitelé: páni z Telců, Bořita z Martinic, město Slaný, pražská kapitula, Třebíz, Klobuky, Vraný…To vše během 14. až 17. stol., ale ještě roku 1867 se v Knize pro obec Lisovice píše o „Wranské vrchnosti“. V záznamech často figurují zástupci rodu Vopršalů, např. Roku 1886 najali dvůr Velký Páleč, roku 1888 koupili jednu usedlost v dražbě, roku 1893 postavili hospodu čp.25 u nádraží, při silnici od zlonického nádraží ke Dřínovu vlastnili cihelnu. Do roku 1920 měla obec Lisovice společné vedení s obcí Vyšínek. Obce musely požádat ministerstvo vnitra o zrušení tohoto svazku. Roku 1960 se Lisovice připojily ke Zlonicím.
Původně byl Vyšínek jednou z menších sopek na Podřipsku v době třetihor. Ojediněle nalezené broušené kamenné nástroje svědčí o osídlení okolí dnešního Vyšínku již v mladší době kamenné. První písemná zmínka o osadě Vyšínek pochází z roku 1263, kdy král Přemysl Otakar II. potvrdil dědicky nabytý majetek kapli Všech svatých na Pražském hradě. Začátkem 18. století tu jsou dvě usedlosti potažní a jedna chalupa. Obce Lisovice a Vyšínek měly dříve společné vedení. V roce 1960 byla obec Vyšínek připojena k obci Zlonice.